DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
Rodělení
Rodělení
 
Dinosauři se pro snadněší orientaci dělí na dva řády a několik podřádů. Ty dva řády jsou: plazopánví a ptakopánví

Plazopánví


 Plazopánví

Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: Plazopánví (Saurischia)
Seeley, 1887
Plazopánví (lat. Saurischia) tvoří jednu ze dvou velkých skupin dinosaurů. Tuto taxomickou jednotku (většinou klasifikovanou jako řád) ustavil poprvé britský paleontolog Harry Govier Seeley v roce 1888. Charakteristická je trojpaprsčitá stavba pánevní kosti.

Do plazopánvých patří dvě velké skupiny dinosaurů:

  • všichni masožraví dinosauři – Teropodi
  • velcí až obrovští býložraví dinosauři ze skupiny Sauropodomorpha, mezi něž patří také infrařád Sauropoda

Sauropodi jsou největšími dinosaury (a tím i největšími suchozemskými živočichy) vůbec. Mohli dosáhnout délky přes 35 metrů a hmotnosti kolem 100 tun, takže jediným soupeřem by jim byl současný plejtvák obrovský.

Do skupiny plazopánvých dinosaurů však patří i všichni dnešní ptáci, kteří se koncem  jurského  období vyvinuli z drobných masožravých dinosaurů.

Mezi plazopánví spadájí dva podřády theropoda a sauropodomorpha. Do Theropody patří masožraví dinosauři.

 

Dělíme je na: Coelurosaury (malé štíhlé), Ornithomimosaury (štíhlé pštrosí), Deinonychosaury (lehké s drápem), Segnosaury (s neobvyklou stavbou pánve) a Karnosaury (těžké velké).
 
A do podřádu Sauropodomorpha řadíme velké býložravé dinosaury
 
Prosauropoda (primitivní středně velcí dlouhokrký býložravci) a Sauropoda (býložraví obrovští dlouhokrcí po čtyřech chodící dinosauři).

 

 

Ptakopánví

 Ptakopánví

Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: ptakopánví (Ornithischia)
Seeley, 1888

Ptakopánví dinosauři byli býložraví dinosauři, tvořící jednu ze dvou velkých vývojových skupin těchto nesmírně zajímavých tvorů. Byli úspěšnou skupinou býložravých živočichů a během křídy byli početnější než příslušníci druhé skupiny, dinosauři plazopánví. Pánev ptakopánvých skutečně připomíná pánev ptáků, podobně jako oni má i pánev ptakopánvých dva dopředu směřující výběžky stydké kosti. Jedná se o znak konvergentní evoluce, protože ptáci jsou ve skutečnosti potomky plazopánvých.

Takto utvářená pánev poskytovala oporu břišní stěně a objemným střevům v břišní dutině. Všichni ptakopánví byli býložravci a dlouhá střeva potřebovali k trávení těžko stravitelné rostlinné potravy.

Dalším znakem ptakopánvých je zobák krytý rohovinou. Část spodní čelisti, která podkládá zobák je tvořena kostí (os predentale) která se nevyskytuje u žádné jiné skupiny živočichů. Jen ti nejprimitivnější ptakopánví mají zuby i v přední části tlamy.

Zuby v zadní části tlamy byly malé, rychle rostoucí a zakončené ploškami, které sloužili k rozmělňování rostlinného materiálu. K zamezení vypadávání potravy se vyvinuly lícní torby. Ptakopánví byli jedinými býložravými dinosaury, kteří dokázali potravu zpracovávat už v ústní dutině.

Ptakopánví se často pohybovali po čtyřech, a to i bipední formy. Zdaleka nedosahovali velikosti sauropodů, proti dravcům se bránili pomocí pancířů nebo rohů.  

Mezi ptakopánvé patř široká škála býložravých dinosaurů.

Patřily tam tři skupiny (podřády): Ornithopodi  (po dvou i po čtyřech chodící, často s výrůstky na hlavě), Pachycephalosauři (s tlustou lebkou), Stegosauři (s lopatkami na hřbetě a s bodci na ocase), Ceratopsidi (s kostěným límcem a rohy v bličeji), Ankylosauři (obrnění s kyjem  na ocase).
 
 
 
 
Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek